Daň z příjmů právnických osob byla ve Velké Británii zavedena v roce 1965, předtím platily PO daň ze zisku. Tato daň je upravena několika zákony: Income and Corporation Taxes Act 1988, Taxation of Chargeable Gains Act 1992, Capital Allowances Act 2001, Corporation Tax Act 2009, Corporation Tax Act 2010 a Finance Act 2013.
Za poplatníky se považují společnosti zabývající se obchodní nebo investiční činností, dále společnosti, které poskytují služby či vytvářejí úvěrové vztahy nebo jinak získávají příjem. Poplatníky lze rozdělit na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňoví rezidenti podléhají daňové povinnosti všemi svými příjmy, daňoví nerezidenti pouze příjmy plynoucími ze zdrojů na území Velké Británie. Mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob nepatří živnostníci, místní úřady, investiční sdružení, zahradnické spolky.
Předmět daně
Předmětem daně z příjmů právnických osob ve Velké Británii je zdanitelný zisk obchodních společností a jiných organizací založených podle zákona o společnostech. Do zdanitelného zisku jsou zahrnuty zisky z obchodní a investiční činnosti.
Do předmětu daně se nezahrnují zisky z charitativní činnosti a zisky ze shromažďování finančních prostředků charitativními společnostmi a dobrovolnými organizacemi pod podmínkou, že se použijí pro charitativní účely. Dále se do předmětu daně nezahrnují zisky z nekomerčních aktivit spojených s poskytováním státní zdravotnické péče a uzavíráním zdravotního či nemocenského pojištění. Příjmy jsou rozděleny do 6 tříd. Pro výpočet daně z příjmů právnických osob jsou nejdůležitější třídy znázorněny v následující tabulce.
Rozdělení příjmů ve Velké Británii
| Název | Druh příjmu |
|---|---|
| Daňová třída A | příjmy z pronájmu pozemků |
| Daňová třída D část I | příjmy z obchodování |
| Daňová třída D část III | příjmy z finanční činnosti |
| Daňová třída D část V | příjmy plynoucí ze zahraničí |
| Daňová třída D část VI | ostatní příjmy |
| Daňová třída F | příjmy z britských dividend |
Rozdělení příjmů do jednotlivých kategorií je důležité pro výpočet základu daně. Ztráty z obchodní činnosti se mohou odečíst od jakéhokoliv příjmu, ovšem ostatní ztráty lze odečíst jen od příjmu z činnosti, kterou je ztráta způsobena. Obchodní ztráty se mohou odečíst v roce, ve kterém vznikly, ale také ve třech letech předchozích nebo v roce následujícím. Pro odečtení obchodní ztráty ze zisku stejné činnosti v následujícím roce není potřeba žádné zvláštní žádosti. Ztráty z kapitálového majetku se dají odečíst pouze v daném roce nebo v roce následujícím.
Výdaje a náklady
Existuje několik druhů daňově uznatelných nákladů (výdajů). U každého typu platí jiná pravidla pro jejich výpočet:
- náklady na vybavení pro účely podnikání,
- náklady na výzkum a vývoj,
- dary,
- náklady na rekonstrukci a modernizaci,
- náklady na modernizaci obchodních prostor,
- ostatní náklady.
Náklady na vybavení pro účely podnikání
Jako příklad vybavení pro účely podnikání lze uvést budovy k podnikání, stroje, nástroje, kancelářské potřeby, počítače, dopravní prostředky. Aby se náklady mohly odečíst od základu daně, musí být splněny tři následující podmínky. První podmínkou je, že společnost musí stroje a zařízení vlastnit zcela nebo alespoň částečně pro účely podnikání. Dále majetek nesmí kupovat za účelem prodeje. Prodat ho může pouze z jiného důvodu, jako je například modernizace. Majetek také nesmí být spotřebován během produkce výrobků, které daná firma vyrábí či nabízí. Poslední podmínkou je, že předpokládaná doba životnosti majetku musí být alespoň dva roky.
Pokud je majetek částečně využíván k soukromým účelům, pak se náklady přiměřeně redukují, aby jejich část odpovídala používání pouze k obchodním účelům. Společnost si může vybrat, který z následujících typů kapitálových příspěvků bude uplatňovat:
- každoroční investiční příspěvky,
- náklady v prvním roce,
- snížení účetní hodnoty nákladů,
- zbytkové náklady.
Výše každoročních investičních příspěvků může být do 250.000 GBP. Tento limit platí pro náklady vzniklé do dvou let od 1. 1. 2013. Jinak je limit stanoven na 25.000 GBP. Tyto náklady se vztahují na většinu výrobních zařízení a strojů, nevztahují se však na auta.
V prvním roce může společnost uplatnit 100 % nákladů vynaložených na specifický typ majetku. Jedná se například o auto s emisemi CO2 do 110 g/km, ekologicky šetrná zařízení, zařízení poháněná zemním plynem, bioplynem a vodíkovými palivy.
Snížení účetní hodnoty nákladů jsou každoroční příspěvky, které snižují hodnotu kapitálových nákladů na zařízení a stroje – tzv. kapitálové příspěvky. Tyto náklady ale nesmí být započteny v rámci každoročních investičních příspěvků nebo příspěvků v prvním roce. Existují dvě sazby, sazba 18 % se vztahuje na většinu typů majetku, sazba 8 % platí pro speciální typy majetku, jako je například tepelná izolace, osvětlení a auta s emisí CO2 vyšší než 160 g/ km.
Zbytkové náklady se používají, pokud po provedení následujících kroků, zbyde částka 1.000 GBP a nižší. Nejdříve se musí sečíst všechny dosud neodečtené kapitálové náklady z minulých účetních období, poté se k této částce přičtou všechny nové kapitálové náklady a odečtou se každoroční investiční příspěvky. Od této částky se odečtou všechny výnosy z prodeje majetku zařazeného do této skupiny dosažené v daném roce. Pokud výsledná částka není vyšší než 1.000 GBP, může se celá odečíst od základu daně.
Náklady na výzkum a vývoj
Náklady na výzkum a vývoj se mohou odečíst, pokud výzkum a vývoj souvisí s předmětem podnikání. Za předmět podnikání je považována aktuální činnost podniku nebo činnost, která bude teprve na základě výsledků výzkumu a vývoje zahájena. Malé a střední podniky si mohou místo snížení základu daně vybrat rovnou snížení daňové povinnosti. Pokud by v daném roce jejich daňová povinnost byla díky tomuto odpočtu záporná, tak by dostaly od správce daně příspěvek. Náklady na výzkum a vývoj musí být minimálně 10.000 GBP za rok. Malé a střední podniky si mohou odečíst od základu daně až 225 % nákladů, maximálně však do výše 7,5 milionu GBP za každý projekt. Velké podniky mohou odečíst 130 % nákladů.
Dary
Od základu daně lze odečíst výši darů ve formě vybavení nebo zboží, které bylo darováno charitě nebo amatérskému sportovnímu klubu. Také si může odečíst náklady na práci svých zaměstnanců, kteří budou dočasně pracovat pro charitu.
Náklady na rekonstrukci a modernizaci
Jedná se o náklady na rekonstrukci a modernizaci prázdných prostor, aby mohly sloužit k obchodním účelům. Náklady se týkají především pořízení elektrických rozvodů, vodovodního potrubí, topení, klimatizace a osvětlení. Tyto náklady se nemohou odečíst od kupní ceny majetku budov, pozemků ani jiného majetku.
Náklady na modernizaci obchodních prostor
Náklady na modernizaci obchodních prostor lze uplatnit pouze tehdy, pokud se prostory nachází v podporované oblasti. Podporovanou oblastí se má na mysli oblast, kde se vláda snaží snížit nezaměstnanost. Příkladem může být Severní Irsko.
Ostatní náklady
Mezi daňově uznatelné náklady patří také poplatky za těžbu nerostů, know-how, poplatky na získání patentů či náklady na provoz automobilů. Nedají se odečíst náklady na koupi pozemků, budov a některého duševního vlastnictví, například náklady na prosazení obchodní značky nebo goodwill. Plátci DPH si mohou odečíst pouze cenu bez DPH.
Základ daně a výpočet daně
Pro určení sazby daně se ke zdanitelnému příjmu společnosti, který se získá sečtením zisků ze všech jejích činností, přičtou příjmy z dividend z britských společností. Sazba daně je rozdělena do tří pásem, jak je uvedeno v následující tabulce.
Sazby daně z příjmů právnických osob ve Velké Británii
| Zdanitelný zisk | Sazba |
|---|---|
| 0 – 300 000 GBP | 20 % |
| 300 001 – 1 500 000 GBP | mezní daňová úleva |
| nad 1 500 000 GBP | 23 % |
Hranice pro stanovení sazby jsou stanoveny pro účetní rok. V případě, že by byl účetní rok kratší než 12 měsíců, jsou výše těchto hranic úměrně kráceny. Pokud má společnost přidružené společnosti, tak se hranice přepočítává dle následujících vzorců.
dolní hranice: 300.000/ (1 + N)
horní hranice: 1.500.000/ (1 + N)
kde: N = počet přidružených společností
Snížená sazba
Podmínek pro uplatnění snížené sazby je několik. Společnost musí být po celé zdaňovací období daňovým rezidentem, nesmí se jednat o soukromou investiční holdingovou společnost, a dále její zdanitelný příjem navýšený o čistý investiční příjem, který není dle zákona osvobozen, nepřesáhne stanovenou nižší hranici (300.000 GBP/ rok).
Mezní daňová úleva
Společnosti, které mají nárok na mezní daňovou úlevu, lze rozdělit do tří skupin. Společnosti spadající do první skupiny musí být po celé zdaňovací období daňovým rezidentem a nesmí se jednat o soukromou investiční holdingovou společnost. Dále její zdanitelný příjem navýšený o čistý investiční příjem (dividendy), který není podle zákona osvobozen, přesáhne stanovenou nižší hranici, ale nepřesáhne zvýšenou hranici (1,5 miliónu GBP/ rok). Součástí zisku také nesmí být zisky z přísně účelového financování.
F * (U-A) * N/A
kde: F – „základní zlomek“ = 3/400
U – horní hranice (1,5 mil. GBP)
A – zdanitelný příjem navýšený o čistý investiční příjem
N – zdanitelný příjem
Při výpočtu daňové povinnosti se nejprve vypočte zdanitelný příjem, který se vynásobí standardní sazbou daně (23 %). Tato částka se sníží o částku vypočtenou dosazením do výše zmíněného vzorce číslo.
Do druhé skupiny patří společnosti, jejichž zdanitelný zisk navýšený o čistý investiční zisk se skládá pouze ze zisků z přísně účelového financování. Daň se vypočte stejně jako u prvního typu s výjimkou, že se do vzorce namísto „základního zlomku“ dosadí „účelový zlomek“, který je pro tento rok stanoven na 11/ 400 a sazba daně činí 30 %.
Poslední skupinou jsou společnosti, jejichž zdanitelný zisk navýšený o čistý investiční zisk se neskládá jen ze zisků z přísně účelového financování. Daňová povinnost se snižuje o částku vypočtenou pomocí „účelového zlomku“ z poměrné částky, která odpovídá příjmům z přísně účelového financování, ze zbylého příjmu se vypočte daňová úleva pomocí „základního zlomku“.
Platba daně a zdaňovací období
Datum splatnosti daně se liší v závislosti na výši daňové povinnosti. Pokud zdanitelný zisk není vyšší než 1,5 milionu GBP, pak musí společnost daň zaplatit do 9 měsíců a jednoho dne od posledního dne zdaňovacího období. Pokud je zdanitelný zisk vyšší než 1,5 milionu, daň se platí v zálohách. Splatnost záloh závisí na délce účetního období. U účetního období trvajícího 12 měsíců se daň platí ve čtyřech splátkách. První z nich je splatná 6 měsíců a 13 dní po prvním dni daného účetního období, druhá 3 měsíce po první záloze, třetí po dalších 3 měsících a čtvrtá po dalších 3 měsících, což jsou 3 měsíce 14 dní po posledním dni účetního období. Výše zálohy bude rovnoměrně rozdělena.
Existuje výjimka, kdy zdanitelný zisk přesáhne 1,5 milionu GBP, a přesto společnost nemusí platit splátky. Její daňová povinnost ale musí být menší než 10.000 GBP a zisk nesmí nepřekročit 10 milionů GBP. Zároveň musí být splněno, že v předchozích 12 měsících společnost neexistovala, nebo její daňová povinnost nepřekročila hranici 10.000 GBP, nebo zdanitelný zisk nebyl vyšší než 1,5 milionů GBP.
Zdaňovací období trvá od 1. dubna do 31. března následujícího roku. Daňové přiznání musí být podáno do 12 měsíců po skončení zdaňovacího období.
Autor: Severová Michaela, 29.7.2014