Dříve se do nevládního neziskového sektoru řadila občanská sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace a nadační fondy a registrované církve nebo náboženské společnosti. Od 1. 1. 2014 občanská sdružení nahradily spolky a místo obecně prospěšných společností jsou nyní zavedeny veřejné ústavy.

Nový občanský zákoník rozděluje právnické osoby v jednotlivých oddílech na korporace, fundace a ústavy. Je důležité si uvědomit, že existují i zvláštní typy právnických osob, jako jsou například společnosti či stát. Korporací se označují společenství osob, fundací společenství majetku. Ve veřejných ústavech dochází k propojení osobní a majetkové složky.

Fundace

Fundace se vyznačují tím, že nemají žádné členy, jedná se o účelové sdružení majetku vedené samostatnou právnickou osobou. Majetek má specifický účel. Činnost fundace se váže na účel, k němuž byla vytvořena. Fundace lze rozdělit na nadace a nadační fondy.

(§ 303–305 NOZu)

Nadace

Nadace je založena k trvalému společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný či dobročinný. Majetek nadace je trvalý a z jeho výnosů má nadace podporovat určitou činnost, ale nemá ji sama provozovat. Nadace může podnikat, ale pouze za podmínky, že výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu.

Nadace se zakládá nadační listinou, kterou může být zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti. Nadační listina musí mít formu veřejné listiny. Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, konkrétně do nadačního rejstříku.

Majetek nadace je tvořen nadační jistinou a ostatním majetkem. Nadační jistinu tvoří soubor vkladů do nadace a nadačních darů. Musí činit alespoň 500 000 Kč, nesmí pod tuto částku klesnout. Mezi zdroje financování nadace patří vklady zakladatelů, výnosy z majetku a nadačního jmění, nadační dary včetně případných dotací z veřejných rozpočtů, zdroje z povolené činnosti. Nadace zaniká dosažením účelu, pro který byla založena, rozhodnutím soudu, sloučením s jinou nadací či jinou přeměnou nadace jako je například změnou právní formy na nadační fond.

(§ 306–393 NOZu)

Nadační fondy

Nadační fond se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti za užitečným společenským nebo hospodářským účelem. Rozdíl od nadace lze spatřovat v tom, že majetek nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Pokud by majetek byl spotřebován, nadační fond splní účel a zanikne. Opět zde platí, že nadační fond má podporovat určitou činnost, ale nemá ji sám provozovat.

Nadační fond vzniká dnem zápisu do veřejného (nadačního) rejstříku.

Majetek je tvořen z vkladů a darů. Nadační fond nevytváří nadační jistinu ani nadační kapitál. Nadační fond zaniká splněním účelu, nebo pokud se zjistí, že není trvale možné, aby nadační fond nadále plnil svůj účel. Další důvodem zániku může být návrh osoby (která dokáže, že na tom má právní zájem) na zrušení z důvodu, že nadační fond neplní svůj účel.

(§ 394–401 NOZu)

Veřejný ústav

Účelem ústavu je provozování činnosti, která je společensky nebo hospodářsky užitečná. K této činnosti ústav využívá své osobní i majetkové složky. Činnosti ústavu musí být rovnocenně dostupné každému za předem stanovených podmínek. Na rozdíl od nadací a nadačních spolků tedy činnost provozuje sám. Zisk může ústav použít pouze k podpoře hlavní činnosti, pro niž byl založen nebo k úhradě nákladů na vlastní správu.

Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Ústav vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku, a to rejstříku ústavů.

Ústav je upraven jen v několika málo ustanoveních, nicméně na všechny ostatní neupravené případy se použijí obdobně ustanovení o nadaci, s výjimkou ustanovení týkající se nadační jistiny a nadačního kapitálu.

(§ 402– 418 NOZu)

Spolky

Spolky se řadí mezi korporace. K založení spolku je potřeba alespoň ří osob, které mají společný zájem. Spolek je samosprávný a dobrovolný svazek členů.

Spolek lze založit dvěma způsoby, shodou zakladatelů na obsahu stanov, nebo usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného (spolkového) rejstříku.

Hlavní činností spolku může být pouze uspokojování a ochrana zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Hlavní činností nemůže být výdělečná činnost. Vedlejší hospodářskou činnost spočívající ve výdělečné činnosti může spolek provozovat pouze v případě, že slouží k podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti lze použít pouze pro spolkovou činnost, a to včetně správy spolku.

(§ 214–302 NOZu)

© www.fek-zcu.cz

Autor: Severová Michaela, 12.3.2014