Daň z příjmů fyzických osob ve Velké Británii je upravena několika zákony, patří mezi ně Income and Corporation Taxes Act 1988, Capital Allowances Act 2001, Income Tax (Earnings and Pansion) Act 2003, The Income Tax (Trading and Other Income) Act 2005 a Income Tax Act 2007. .= Poplatníky lze opět dělit na daňové rezidenty a nerezidenty. U daňových rezidentů dochází ke zdaňování jejich celosvětových příjmů, kdežto u nerezidentů jen příjmů dosažených na území Velké Británie. Daní z příjmů fyzických osob se zdaňují například příjmy ze zaměstnání, ze samostatně výdělečné činnosti či příjmy z nájmu.
Daň z příjmů fyzických osob se týká zdanitelných příjmů, které se dělí do tří skupin:
V rámci příjmů z úspor jsou zdaňovány úroky ze stavebního spoření a jiných bankovních spoření kromě úroků z osobních účtů. Do příjmů z dividend se započítávají pouze dividendy z britských společností. Do ostatních příjmů se řadí především příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné výdělečné činnosti, příjmy z majetku, důchody a spoření. Mezi zdaňované důchody a spoření lze zařadit například státní důchod, soukromé důchodové pojištění, podnikové důchodové připojištění. Ve Velké Británii jsou zdaňovány i některé státní dávky, například podpora v nezaměstnanosti. Příjmy z nájmu se zdaňují, pouze pokud přesáhnou částku 4.250 GBP za rok. V zákonech jsou příjmy rozděleny do více kategorií, pro účely zdanění postačí tyto tři základní skupiny.
Mezi příjmy, které se nezahrnují do základu daně, patří většina státních dávek, například příspěvek na opatrovnickou péči a přídavky na děti.
Každý poplatník může uplatnit tzv. nezdanitelné části základu daně, mezi něž lze zařadit odpočet na poplatníka ve výši 9.440 GBP, pokud ve zdaňovacím období poplatník nedosáhl věku 65 let a více a jeho roční příjmy nepřesáhly 100.000 GBP. Pro poplatníky ve věku 65 – 74 let činí věkový odpočet 10.500 GBP, pokud jejich roční příjmy nepřesáhly 26.100 GBP. Pro lidi starší 74 let věkový odpočet činí 10.660 GBP a jejich roční příjem také nesmí přesáhnout 26.100 GBP. Pokud částka stanovený limit přesáhne, snižuje se odpočet vždy o jednu polovinu z přesahující částky. Zvláštní úlevy od daňové povinnosti mají také nevidomí. Tyto částky se odečtou od čistého příjmu, a tím je zajištěno určité minimum, které nebude nikdy zdaňováno. Lze je však odečíst pouze od ostatních příjmů, ne od příjmů z dividend nebo z úspor.
Mezi další daňové úlevy lze zařadit společnou nezdanitelnou část manželů a registrovaných partnerů a daňově uznatelné výdaje. Manželé a registrovaní partneři mohou nezdanitelnou část základu daně uplatnit, pokud spolu žijí ve společné domácnosti a jeden z manželů se narodil před 6. dubnem 1935. Tato částka se odečte od vypočtené celkové daňové povinnosti. Pokud by vyšla záporná hodnota, tak poplatník má nulovou daňovou povinnost.
Mezi daňově uznatelné výdaje patří náklady, které souvisí s výkonem práce a které již byly zaměstnancem zaplaceny. Nesmí však být zaměstnanci proplaceny zaměstnavatelem. Nejčastěji se jedná o výdaje na pracovní nástroje a oděvy, poplatky profesním organizacím a kapitálové výdaje. Kapitálové výdaje se člení do stejných skupin jako u příjmů právnických osob – každoroční investiční příspěvky, výdaje v prvním roce, snížení účetní hodnoty nákladů a zbytkové výdaje. Pravidla pro jejich uplatňování jsou blíže popsána v článku Daň z příjmů právnických osob ve Velké Británii – výdaje a náklady. Tato pravidla pro uznávání kapitálových výdajů platí také pro osoby samostatně výdělečně činné. Jako kapitálové lze uznat především výdaje na nákup strojů a zařízení, vozidel, nábytku a některých budov. Osoby samostatně výdělečně činné mohou uplatnit výdaje, které souvisí s jejich činností, např. výdaje na cestování, reklamu, mzdové výdaje a výdaje spojené s obchodními prostorami, kterými mohou být výdaje na energie a pronájem. Náklady na provoz vozidla lze stanovit dvojím způsobem – skutečnými náklady nebo vynásobením ujetých mil a stanovené sazby.
Dary se ve Velké Británii neodečítají od základu daně jako v České republice. Pokud daruje peněžní částku charitativní společnosti nebo amatérskému sportovnímu klubu, darovaný dostane navíc k této částce i část, která již byla poplatníkovi zdaněna. Pokud tedy poplatník daruje 20 GBP, ve skutečnosti obdarovaný dostane 25 GBP.
Pro účely výpočtu daně se musí příjmy rozdělit do tří následujících skupin, neboť pro každý typ příjmu se použije jiná sazba. V rámci těchto tří skupin je sazba progresivní. Za základ daně se považují hrubé příjmy po odečtení národního pojištění.
příjem/ rok | ostatní příjmy | příjmy z úspor | příjmy z dividend |
---|---|---|---|
0 – 2 790 GBP | 20 % | 10 % | 10 % |
2 791 – 32 010 GBP | 20 % | 20 % | 10 % |
32 011 – 150 000 GBP | 40 % | 40 % | 32,5 % |
> 150 000 GBP | 45 % | 45 % | 37,5 % |
Nejdříve se zdaňují ostatní příjmy, poté příjmy z úspor a jako poslední se zdaňují příjmy z dividend. Ostatní příjmy do 32.010 GBP jsou zdaňovány sazbou 20 %. Příjmy, které tuto částku přesáhnou, budou zdaňovány sazbou 40 %. Obdobně částka, která převýší hranici 150.000 GBP, bude zdaňována 45 %. Po té se bude počítat daň z úspor. Pokud ostatní příjmy po uplatnění nezdanitelné části základu daně překročí hranici 2.790 GBP, nelze použít sazbu 10 % ani pro příjmy z úspor. Musí se i pro ně použít sazba 20 %. Pokud by však ostatní příjmy částku 2.790 GBP nepřesáhly, tak výše ostatních příjmů se odečte od 2.790 GBP a 10% sazbu pro příjmy z úspor bude možné použít jen do výše tohoto rozdílu. Částka, která by tento rozdíl přesáhla, bude zdaňována sazbou 20 %. Obdobně se postupuje i při počítání daně z dividend. Nejdříve se sečtou ostatní příjmy a příjmy z úspor a podle toho, jakou hranici překročí, tak budou zdaňovány příjmy z dividend. Pokud by například ostatní příjmy a příjmy z úspor byly dohromady 31.000 GBP a příjmy z dividend 5.000 GBP, příjmy z dividend se rozdělí na dvě části, 1.010 GBP, které budou zdaňovány 10 %, a 3.990 GBP, které budou zdaňovány 37,5 %.
Pro platbu daně je každému poplatníkovi přiřazen kód, který se skládá z písmen a číslic. Kombinace písmen a číslic se odvíjí od výše příjmů, druhu zaměstnání, počtu zaměstnavatelů, u kterých je poplatník zaměstnán, a rodinného stavu poplatníka. Pokud by poplatník nenahlásil správci daně změnu některých těchto skutečností, mohlo by se stát, že by zbytečně platil vyšší daň.
Způsob platby daně se odvíjí od toho, o jaký typ příjmů se jedná. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti strhává ze mzdy zaměstnance zaměstnavatel. Pokud má poplatník příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, tak si podává daňové přiznání sám a platí během roku dvě zálohy a jednu vyrovnávací platbu.
Zdaňovací období trvá 12 kalendářních měsíců. Začíná 6. dubna a končí 5. dubna následujícího roku. Daňové přiznání v elektronické podobě musí být podáno do 31. 1. následujícího roku, v papírové formě do 31. 10. daného roku. Do konce ledna následujícího roku musí být daň také uhrazena. Za zdaňovací období 2013/2014, které končí 5. dubna 2014 bude muset být podáno daňové přiznání v papírové formě do konce října 2014, v elektronické podobě do konce ledna 2015 a do této doby bude muset být daň také uhrazena.
Autor: Severová Michaela, 25.7.2014